pondělí 21. dubna 2014

Fotoesej číslo dva: recept na onde-onde!

Protože nám ráno zbyly barvy na potraviny, Ukhfi vyhlásila, že nás naučí tradiční minangské cukroví onde-onde. Mám je moc ráda, s Majdou jsme byli staří známí v jednom warungu v Padangu, kde je dělali nejlepší. Mimochodem slovo "onde" v indonéštině znamená něco jako naše "jejda". Prostě když vám něco upadne z ruky přímo na nohu, vyjede z vás právě Onde! Ale onde-onde to prý neznamená.
Takže jak na to. Vezmete rýžovou mouku, potravinářské barvivo, špetku soli a čistou vodu.
Všechno to hnětete dohromady, až vyrobíte těsto.
Těsto se pozná podle toho, že se na vás hmota přestane lepit a vznikne něco, z čeho lze koulet knedlíčky onde-onde.
Knedlíčky se plní červeným javánským cukrem (gula merah, gula jawa).
Komu nejde ukrojit, pomáhá si kamenem z hmoždíře.
Z těsta se pak udělá knedlíček, do nejž se dá jako náplň kousek gula merah.
Knedlíčky.
Kuličky se pak vaří ve vodě.
Když vyplavou na hladinu, jsou hotové.
 Na závěr se obalují čerstvým stouhaným kokosem (se špetkou soli, bez cukru!).
Zátiší se všemi fázemi výroby (těsto, kuličky, cukr, hrnec i obalený hotový onde-onde).
První testovatelka.
Pyšné kuchařky s velikonočními specialitami.
Ještě jedno velikonoční zátiší.
Poslední chudáček osamocený.
A Evelynd ho dlouho nenechala čekat samotného na snězení.

Žádné komentáře:

Okomentovat