Zase jsme se viděly s Neni, zase jsme byly pozvány na oběd. Zase jsme se nacpaly dobrotkami k prasknutí, zase jsme si je nafotily, abyste v ČR mohli závidět! Následují proto hlavně obrázky.
 |
| Naše skupinka - zprava: Emilia z Polska, kamarádka Neni (matka z mešity, ne opravdová matka - nepochopila jsem to přesně), Neni, já (všimněte si mých nových Melissek!) a Nina z Filipín. Děvčata jsou ze stejného kost. |
 |
| Moje dobrotka, balinéská specialita. Na špejli je grilované kuřecí maso, pak směrem doprava smažená kuřecí kůže, fazolky trochu podušené s česnekovým bincem kolem, za rýží není vidět zeleninka, směs malilinkých sušených slaných rybiček s burákama, restované hovězí a vajíčko se sambalem. |
 |
| Ninina dobrotka: 3 druhy masa grilovaného nad uhlíkama, kropok (sušené cosi z mouky), taky fazolky a zeleninka, rýží uprostřed. |
 |
| Skupinka v restauraci. |
 |
| Výhled z restaurace. Restaurace je nahoře nad Dagem, kde bydlím, tj. měly jsme Bandung jako na dlani. Akorát protože bylo deštivo, tak výhled byl trochu v mracích. |
Po pravdě, trochu nechápu, jak to s Neni přesně je. Bere nás na jídlo, je nadšená, že nás může pozvat, přičemž toto byla drahá restaurace. Neni si s náma trénuje svou angličtinu, my na ní pilujeme naši indonéštinu, takže je to vlastně kurz jazyka nad dobrým obědem! Ale myslím si, že to je prostě tak, že ona peníze má a neřeší a těší ji být s námi a tak platí... To je její filosofie.
Zároveň díky ní poznáváme indonéskou kulturu - dneska jsme např. debatovali nad tím, že v práci nenosí jilbab (je to vojačka), ba dokonce nám ukazovala fotky z kanceláře a normálně tam nosí sukni ke kolenům a kostýmek. Jilbab v armádě nosí jen v provincii Aceh, což mimochodem nechápu - pokud ženy v Acehu mohou nosit v rámci uniformy jilbab, proč ho teda nemůžou nosit v Bandungu? Je to snad jejich náboženství a když už to povolí v jedné části Indonésie, proč ne ve všech? Neni moje dotazy na toto téma nechápala, a to ani po překladu do indonéštiny, přišlo jí nepochopitelné, proč mi to není jasné, že uniforma v Bandungu je prostě bez jilbabu.
Ale myslím si, že prostě jilbab jako takový záleží na rozhodnutí dané osoby, že ho chce nosit. Asma je taky muslimka a jilbab nosí jen někdy v Pakistánu, tu ho nemá. Takže žádné nucení žen se zahalovat. Nebo alespoň ne tady v Indonésii, jak jsem to pochopila. Spíš vás "nutí" vaše kultura a všeobecné očekávání okolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat